Historie

Názvy školy

  • 1950 – Průmyslová škola chemická (PŠCH)
  • 1952 – Střední průmyslová škola chemická (SPŠCH)
  • 1990 – Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského (SPŠCH)
  • 2004 – Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského a Gymnázium (SPŠCHG)
  • 2006 – Střední odborná škola chemická akademika Heyrovského a Gymnázium (SOŠCHG)
  • 2007 – Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského a Gymnázium (SPŠCHG)
  • 2016 – Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského (SPŠCH)

Historie v letopočtech

1950

V budově SEŠ na Žerotínově ulici byla založena dvouletá Průmyslová škola chemická. Velmi skromně – se 32 žáky v jediné učebně a s jedinou chemickou laboratoří pro 16 žáků. Pod vedením prvního ředitele Ing. Otto Uhra se pak rozvíjela až do r. 1956. Činnost zahájila 01.09.1950.

1952

Absolvují první absolventi dvouleté SPŠCH.

Je založena 4-letá SPŠCH (2 třídy v ročníku).

Z chemické laboratoře SEŠ zřízena fyzikální a fyzikálně – chemická laboratoř.

Ve sklepních místnostech školy vybudovány 2 chemické laboratoře, váhovna, příruční sklad a posléze i fyzikální laboratoř. V průběhu výstavby probíhala chemická laboratorní cvičení v podnicích Ostramo a Hrušovské chemické závody.

Postupně je zavedeno i večerní studium pracujících.

1954

Absolvují poslední absolventi dvouleté SPŠCH.

1956

Absolvují první absolventi 4-leté SPŠCH. Ředitel Ing.Otto Uher odchází do Prahy na Výzkumný ústav odborného školství a funkce se na jeden rok ujímá Ing. Karel Hradský, význačný odborník v chemické technologii.

1957

Jako ředitel přichází na školu z SPŠ hutnické ve Vítkovicích Ing. Richard Kalus, odborník na analytickou a fyzikální chemii, pod jehož vedením se škola rozvíjela až do r. 1970, kdy jej straničtí normalizátoři přinutili odejít z funkce.

1959

Škola získává prostory mateřské školy v přízemí SEŠ, v nichž zřizuje 2 laboratoře analytické chemie a váhovnu.

1960

Absolvují první maturanti večerního studia, které se postupně do r. 1964 rozšiřuje až na 6 interních tříd. Mimo to jsou třídy elokovány na závodech Galena v Komárově a Optimit v Odrách, kde externě vyučují odborníci těchto závodů a učitelé opavských škol.

1964

Absolvují první maturanti dálkového studia.

1965

Škole se daří alespoň provizorním způsobem vyřešit permanentní problémy s nedostatkem prostor pro svůj rozvoj tím, že získává na rohu bývalé Jesenského a Dimitrovovy ulice rodinnou vilku, v níž byl po nějakou dobu Vojenský výzkumný ústav. Podle tajemných stavebních úprav sklepních místností tato budova dostává název „atomárna“. Jsou zde zřízeny laboratoře fyzikální chemie, elektrotechniky, měření a regulace a chemicko – technologické.

1970

Po stranických čistkách v roce 1970 je na školu dosazen za ředitele Delfín Ranocha.

1972

Škola zajišťuje svými učiteli výuku všeobecně – vzdělávacích předmětů na dálkovém studiu oboru Oděvnictví, organizovaném KORT-em. Postupem doby bylo toto studium převedeno pod hlavičku školy a vzhledem k zájmu o toto studium otevírá škola i 2 třídy ročně.

1973

V souvislosti s přípravou demolice budov v prostoru mezi Žerotínovou ulicí a dolem Jindřich a jeho novou zástavbou nezbývá než školu přestěhovat do prostor bývalé strojní fakulty VŠB na třídě Čs. legií a na Kostelním náměstí. Chemickým laboratorním cvičením se i nadále vyučovalo na SEŠ, tělesná výchova se učila na 4 místech Ostravy, celkem se tedy vyučovalo na 7 místech, což kladlo nesmírné nároky jak na učitele, tak i na žáky. Jelikož se tímto vynuceným stěhováním dostala škola do ještě svízelnější situace, vyvíjí ředitel Ranocha intenzívní úsilí o získání vyhovujících prostor pro výuku. Podařilo se mu prosadit, aby projekt plánované výstavby SPŠ stavební v Ostravě-Zábřehu byl přepracován na SPŠ chemickou.

1977

Odchází do důchodu ředitel Delfín Ranocha a vedením školy je pověřena dosavadní zástupkyně ředitele Ing. Dagmar Woznicová, absolventka strojní fakulty VŠB, která vedla školu až do roku 1990.

1981–1983

V těchto létech se kolektiv pracovníků školy pod vedením zástupce ředitele Ing. Přemysla Hranoše výrazně přičinil o vybavení, zařízení a posléze i o přestěhování do nově vybudovaného objektu v Ostravě – Zábřehu na Středoškolské ulici. Výstavba a zařizování neprobíhaly bez problémů. Bylo nutno připravit vybavení odborných učeben a laboratoří, zajistit dokompletování vnitřního vybavení školy, její výzdobu, zřídit jídelnu a výdejnu jídla, vyřešit nesčíslné množství problémů.

1983

Škola se konečně stěhuje do nových učebních prostor. To umožňuje zároveň rozvíjet zájmovou činnost žáků. Vzniká hudební skupina, kroužek fotografický, výtvarný, recitační, literární, výpočetní techniky, chemický, elektronický, sportovní kroužky, každoročně se začínají organizovat školní akademie, sportovní soutěže, výstavky prací žáků, módní přehlídky, recitační a literární soutěže, besedy s významnými osobnostmi kultury, vědy, techniky…

V r. 1983 byla u příležitosti přestěhování do nových prostor uspořádána 1. odborná konference SPŠCH a to v sekcích Analytická chemie, Chemická technologie a Životní prostředí. Tyto konference jsou pak organizovány v dvouletých intervalech až do roku 1987. V tomto roce je konference rozšířena o sekci výpočetní techniky. V dalších letech bylo nutné věnovat energii více prioritním úkolům, proto se konference dále nekonaly.

Nové prostory rovněž umožňují škole organizovat i akce regionálního a celostátního významu, jako porady všech ředitelů SPŠ chemických, chemické olympiády, krajské či městské sportovní soutěže atd.

1987

Škola navazuje spolupráci s chemickou průmyslovou školou ve Varně, se kterou až do roku 1989 každoročně organizují vzájemné výměnné exkurzně – vzdělávací a rekreační pobyty skupin svých žáků.

1988

Je dokončena výstavba školní kuchyně s jídelnou, sloužící nejen SPŠCH a SPŠS, ale i okolním MŠ a ZŠ. Díky velkému sálu jídelny škola získává nové možnosti pro konání kulturních akcí, přednášek, školních shromáždění apod.

1989–1990

Po sametové revoluci je zvoleno nové vedení školy – ředitelem se stává Ing. Rudolf Klančík, absolvent VŠCHT v Praze, který na škole působí od roku 1968 jako učitel zejména automatizace a je propagátorem a iniciátorem zavádění výpočetní techniky do výuky a práce školy. Zástupci ředitele jsou jmenováni Ing. Jiří Kaličinský, absolvent VŠCHT v Praze a PhDr. Emílie Demlová. Ta brzy odchází na Pedagogickou fakultu v Ostravě a ve funkci ji střídá Ing. Pavel Klouda, absolvent VŠCHT v Pardubicích.

Listopadová revoluce přináší škole požadavek zásadních změn vyučovacího obsahu a přístupů k výuce. Pro učitele a pracovníky je vypracován plán odborného růstu, jehož plnění podmiňuje jejich setrvání na škole. Jsou navázány zahraniční kontakty s průmyslovými školami obdobného zaměření ve Vídni. Pro pracovní kolektiv jsou organizovány kurzy němčiny a angličtiny, pro výuku angličtiny na denním studiu je zajištěn lektor z Velké Británie.

V r. 1990 škola získává čestný název SPŠCH akademika Heyrovského.

1991–1992

Byla zřízena studovna, reorganizována knihovna, zajištěn knihovník, vybudovány základy informačního střediska školy. Středisko bude mít celostátní působnost, neboť bude poskytovat informační služby všem chemickým průmyslovkám v republice, ZŠ a SŠ Ostravy a Ostravska. Již nyní pracuje jako distribuční středisko software, zakoupeného ministerstvem na jednotlivé školy. Naším cílem je vytvořit ze školy nejen středisko informačních služeb v oblasti chemie a její výuky, ale i distribuční, školicí a metodické středisko pro rozvoj škol a počítačovou podporu výuky.

Budované informační středisko má pomocí osobního počítače nejen informace třídit, ale i vytvářet a vydávat skripta a učební texty, což je velmi důležitý a perspektivní úkol vzhledem k růstu cen učebnic. Na škole je již nyní několik autorů učebnic a jejich řady budou růst, neboť pro další kurzy, studijní obory a pomaturitní studia budeme potřebovat psát a vydávat řady nových učebnic.

V únoru 1991 je poprvé vyslán na měsíční stáž do Švýcarska nejlepší žák 4. ročníku díky panu Jiřímu Svobodovi, jednomu z prvních absolventů SPŠCH, jenž přes 20 let pracuje v celulózce Attisholz v Luterbachu a jenž přislíbil organizovat tuto stáž pro nejlepšího studenta 4. ročníků každoročně.

Škola má ve školním roce 1991-92 třináct tříd denního studia, z toho 5 analytických a 8 chemicko-technologických. Na dálkovém studiu je celkem 9 tříd, z toho je 5 oděvnických. Absolventi mají i přes relativně složitou hospodářskou situaci státu dobré uplatnění. Především díky tomu, že chemie postupně prolíná do všech oblastí lidské činnosti, a proto naši absolventi nacházejí zaměstnání nejen v nejrůznějších oblastech chemického průmyslu, ale i potravinářském, plastikářském, v dolech a hutích, v energetice, dopravě, zemědělství, školství, zdravotnictví a v poslední době stále více i v hygieně a ochraně životního prostředí. Rovněž pracují ve vodárnách, čistírnách vod, chemických čistírnách a službách.

50 % absolventů odchází studovat na vysoké školy, nejčastěji chemického zaměření, ale i na university. Setkáváme se s nimi jako s učiteli, lékaři, hygieniky, lékárníky i filosofy. Mnoho našich absolventů úspěšně pracuje jako vysokoškolští učitelé, výzkumní pracovníci i manažéři průmyslu. V poslední době s rozvojem soukromého podnikání se jich stále více objevuje i na seznamech podnikatelů.

Podstatně byla rozšířena jazyková výuka žáků. Vyučujeme angličtinu, němčinu, ruštinu a francouzštinu.

V prvních ročnících byla po dohodě s rodiči po třiceti letech opět zavedena dílenská výuka na strojní průmyslové školy ve Vítkovicích. Jako volitelné a nepovinné předměty jsme zavedli programování, psychologii práce, životní prostředí, semináře z matematiky a fyziky, chemické rozbory atd. Celkově je možno říci, že výuka doznává dosti podstatných změn a v příštích létech budeme v tomto trendu v zájmu dalšího zkvalitňování výuky pokračovat.

1992–1994

Ve školní roce 1992/93 je otevřen první ročník denního studia oboru Oděvnictví. Odborným garantem budování oboru a růstu jeho úrovně je Ing. Marie Veseleňáková. Postupně jsou vybudovány dílny a do oboru Oděvnictví zahrnuto i využívání výpočetní techniky. Tak se poměrně v krátké době dostává na velmi vysokou úroveň. V té době ještě nikdo netuší, že tzv. optimalizace sítě škol v roce 1997 vyškrtne škole obor z nabídky.

Z odhadu zvýšené potřeby rekvalifikací v období transformace ekonomiky buduje škola pomaturitní studia. Tak bylo postupně připraveno a otevřeno denní pomaturitní studium oboru Chemie životního prostředí (Ing. Anna Janeczková), dálkové pomaturitní studium Chemická technologie – zpracování plastů (Helena Gřešková) a dálkové pomaturitní studium Užívání a obsluha osobních počítačů (RNDr. Vladimír Krajčík).

Ing. Pavel Klouda získává grant na budování nového pojetí chemických oborů na škole. Výsledkem je obor Technická chemie. Základní myšlenkou je učební plán postavený na společných prvních dvou ročnících a volbou odborného zaměření ve třetím a čtvrtém ročníku (zaměření Chemická technologie, Analytická chemie a Chemie životního prostředí). Současně je v odborných předmětech pokusně využívána modulární struktura předmětů. V září 1994 jsou poprvé otevřeny tři třídy tohoto oboru.

Dále je posilováno technické vybavení školy, výpočetní technika proniká do všech kabinetů a je propojena do sítě. To umožňuje postupné převádění školní agendy do databáze. Od prvních ročníků začínají být vedeny třídní výkazy v elektronické podobě.

1995–1996

Schválení nového školského zákona přináší zásadní zlom v dalším směřování školy, neboť ruší pomaturitní studia a prodlužuje základní školu na devět let.

Další problémy přináší situace, kdy vzniká bez jakékoliv koncepce obrovská nabídka středních škol ústící v boj o žáka. Na tuto situaci není škola zvyklá a připravena a díky málo agresivní propagaci ve školním roce 1995/96 se daří jen částečně naplnit dvě třídy oboru Technická chemie a dvě třídy oboru Oděvnictví. Následující školní rok se neotevírá žádná třída. To vede dokonce k propouštění učitelů.

V prvním celostátním porovnávání úrovně škol SET 95 se dostáváme do popředí žebříčků. V regionu je škola hodnocena jako nejlepší mezi průmyslovkami v úspěšnosti přijímání studentů na vysoké školy.

1997–1998

Ve školním roce 1996/97 jsou opět první ročníky dobře zaplněny a otevíráme tři třídy oboru Technická chemie a dvě třídy oboru Oděvnictví.

Je posíleno technické vybavení školy o kvalitní LCD projektor a začíná budování multimediální učebny.

Školský úřad rozhoduje o tom, že obor Oděvnictví bude redukován a nadále nebude u nás otevírán. Aniž školu kdokoliv navštíví, aniž kdokoliv porovná úroveň výuky s jinými školami, aniž kdokoliv se školou o tom diskutuje, je pro další školní rok obor z nabídky vyškrtnut.

Místo toho je škole nabídnuta možnost otevřít velmi zajímavý obor Informační technologie. Škola získává z regionu všestrannou a jednoznačnou podporu pro zavedení oboru. Proto jej propaguje pro školní rok 1998/99. Proti škole však úspěšně lobují ti, kteří se obávají konkurence a brojí proti všemu, co je převyšuje, a obor není MŠMT v Praze škole schválen.

Pro školní rok 1998/99 byly MŠMT schváleny nové osnovy Aplikované chemie, které vycházejí z filosofie naší Technické chemie a rozšiřují volitelná zaměření. Mezi nová zaměření patří Výpočetní technika v chemii a Podnikový management.

1998–1999

Počátkem školního roku je doplněn počet zaměření v oboru Aplikovaná chemie. Žákům základních škol nabízíme pro školní rok 1999-2000 následující zaměření: Chemická technologie, Analytická chemie,Ochrana životního prostředí, Výpočetní technika v chemii, Farmaceutické substance a Podnikový management. Zájem o studium na SPŠCH je velký. Celkem se do 1.ročníků hlásí 390 žáků z nichž je 150 přijato. Během školního roku škola zakoupila dataprojektor, který umožňuje přenos textu, obrazu i zvuku z počítače, využití CD nosičů a videokazet. Mění se vybavení žákovské studovny, která je doplněna počítači, jež jsou po celý den k dispozici žákům denního studia. Dálkové studium chemiků v tomto školním roce končí. Nový obor Aplikovaná chemie, ve formě dálkového studia, není pro malý zájem otevřen.

1999–2000

V září jubilejního školního roku navštěvuje školu 490 žáků denního studia oboru Aplikovaná chemie a Oděvnictví. 20 žáků dálkového studia oboru Oděvnictví. V poslední kapitole o Střední průmyslové škole chemické akademika Heyrovského chceme čtenáře podrobněji seznámit se studijním oborem Aplikovaná chemie.Je vhodný pro žáky základních škol se zájmem o přírodní vědy a výpočetní techniku. Připravuje absolventy pro výkon technických a technicko ekonomických činností v nejrůznějších odvětvích průmyslu chemického, farmaceutického, potravinářského, textilního, zpracování kovů, ve službách jako jsou čistírny, prádelny, fotolaboratoře, v kontrolních orgánech státní správy (např. hygienické stanice,obchodní inspekce) i pro podnikatelskou činnost v oboru. Společný odborný základ v délce dvou ročníků může žák rozšířit o výuku druhého cizího jazyka, biologie příp další výpočetní techniky. Koncem druhého ročníku si student volí odborné zaměření:

  • Analytická chemie – poskytne odborné znalosti a dovednosti z moderních analytických metod, základů ekologie a chemické výroby . Absolvent najde uplatnění všude tam, kde se provádí chemické rozbory (odborný laborant pracovník technické kontroly ap.).
  • Chemická technologie – žák získá odborné znalosti a dovednosti z oblasti chemických technologií, chemické techniky a technologických výpočtů. Absolvent bude připraven k výkonu činností zajišťujících technologii chemické výroby ( mistr, technolog, výrobní dispečer ap.).
  • Ochrana životního prostředí – poskytne odborné znalosti a dovednosti z chemické výroby, chemických rozborů a legislativy související s tvorbou a ochranou životního prostředí. Absolvent bude připraven k výkonu činností v oblasti tvorby a ochrany životního prostředí ve všech odvětvích hospodářství ( odborný pracovník ochrany životního prostředí firmy, inspekce, hygienické stanice ap.).
  • Farmaceutické substance – zaměření poskytne základní vědomosti o vývoji, výrobě, struktuře a vlastnostech chemických léčiv. Absolvent najde uplatnění v laboratořích a provozech farmaceutického průmyslu.
  • Podnikový management – poskytne odborné znalosti a dovednosti z oblasti managementu chemické výroby, základů personalistiky, obchodního a pracovního práva. Absolvent najde uplatnění jako mistr výroby, vedoucí směny, manažer organizační jednotky, odborný pracovník marketingu a odbytu.
  • Výpočetní technika v chemii – poskytne odborné znalosti a dovednosti nad rámec běžné výuky výpočetní techniky a informatiky, základy programování, hardware počítače, práce s lokální sítí, využití služeb Internetu a další. Absolvent bude schopen uplatnit své znalosti všude tam, kde se na uživatelské úrovni využívá standardní software i mimo oblast zaměřenou na chemické odvětví.

S oborem Aplikovaná chemie jsou žáci základních škol seznamováni během školního roku formou Informačních dnů. Program Informačního dne umožní žákům základních škol lépe poznat běžný školní den na SPŠCH. Během dopoledne se v besedě s vedením školy podrobněji seznámí se studijními možnostmi na SPŠCH, prohlédnou si učebny laboratoře a ostatní prostory školy. V učebnách výpočetní techniky je jim dán k dispozici Internet a mají možnost prohlédnout si výukové programy pro jednotlivé předměty. V laboratořích mohou provádět jednoduché chemické pokusy. Studijního program školy je také prezentován na burzách a výstavách pořádaných v různých městech regionu Úřady práce příp. Školskými úřady. Škola rovněž každoročně pořádá Den otevřených dveří.

Pro školní rok 2000-2001 bylo v dubnu 2000 přijato v prvním kole 105 žáků ze 135 přihlášených, ve druhém kole bylo přijato 15 žáků z 59 přihlášených. Všichni žáci konají přijímací zkoušky z jazyka českého a matematiky.

2000

Škola se zapojila do tříletého projektu Leonardo da Vinci – Podnikatelský duch. Cílem projektu je vytvořit a ve školách v praxi ověřit vzdělávací program, zaměřený na rozvoj podnikavosti evropské mládeže.

2002

Škola se zapojila do tříletého projektu Leonardo da Vinci – FACE (Forum for Alternating Chemical Education). Cílem projektu je podpora odborné přípravy studujících chemie, propojení vzdělávání a praxe, spolupráce vzdělavatelů a podniků v rámci Evropy.

Škola se zapojila do jednoletého projektu PHARE – KRAJ (Komplexní rozvoj aktivit jednotlivců). Cílem realizace projektu bylo zřízení krajského centra celoživotního vzdělávání v Moravskoslezském regionu k zabezpečení stálého přístupu k učení pro získání a obnovu dovedností potřebných pro trvalou participaci na znalostech občanů.

Dalším jednoletým projektem v rámci programu PHARE je CENTRUM (Regionální centrum dalšího vzdělávání). Cílem projektu bylo vybudování krajského centra dalšího vzdělávání (především odborného) a tvorba vzdělávacích programů.

Škola byla certifikována výběrovou komisí MŠMT jako vybrané školicí středisko pro realizaci školení znalostní úrovně Z.

2003

Škola získala nový název (Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského a Gymnázium) a MŠMT schválilo rozšíření vzdělávací nabídky o obor Gymnázium všeobecné od školního roku 2004/2005.

Škola byla certifikována výběrovou komisí MŠMT jako vybrané školicí středisko pro realizaci školení znalostní úrovně P.

2004

Na škole vznikl fotokroužek Černobílý svět zabývající se černobílou fotografií.

2005

Škola získala nový název (Střední odborná škola chemická akademika Heyrovského a Gymnázium).

Škola se zapojila do projektu PILOT S (Tvorba a ověřování pilotních školních vzdělávacích programů na vybraných SOŠ a SOU). Obecným cílem projektu je přispět ke zkvalitnění vzdělávání ve školách prostřednictvím školních vzdělávacích programů (ŠVP) a ověřit fungování systému dvoustupňové tvorby kurikula.

Škola se zapojila do řešení projektu Leonardo da Vinci – Počítačem podporovaná laboratoř pro vyučování přírodovědných a technických předmětů. Jedná se o mezinárodní pilotní projekt, jehož cílem je vznik kurzů, které umožní využívat informační a komunikační technologie při vyučování přírodovědných a technických předmětů na středních školách ve virtuálních laboratořích (počítačové simulace, interaktivní elektronické knihy), ale i na získávání dát a počítačové řízení experimentální činnosti.

2006

MŠMT schválilo rozšíření vzdělávací nabídky o obor Přírodovědné lyceum.

Škola se vrátila ke svému původnímu názvu (Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského a Gymnázium), a to od 01.01.2007.

Škola organizovala okresní kolo SOČ (Středoškolská odborná činnost).

2007

Škola se zapojila do projektu Ekoškola. Ekoškola je mezinárodní projekt určený základním i středním školám. Jeho cílem je propojit environmentální výchovu ve škole s konkrétními praktickými kroky, které vedou k ekologizaci jejího provozu.

Škola opět organizovala okresní kolo SOČ, organizátorem byla nabídnuta možnost organizace krajského kola v příštím roce.

2008

V tomto roce jsme začali spolupracovat s Lesní školou v Bělském lese. Ve spolupráci s ní pořádáme pro veřejnost každoroční akci „Den v lese“.

2009

Škola prodělala rozsáhlou rekonstrukci budovy (zateplení, výměna oken, nová fasáda). Dokonce byla naše školní budova nominována do finále soutěže „Fasáda Moravskoslezského kraje 2009 v kategorii D“ (správní a průmyslové objekty).

Škola začala pracovat na projektu „Ekotým a ekologie u nás žije“, v rámci kterého se budovala venkovní ekologická učebna pro jednu třídu. Projekt se realizuje z dotačního programu na podporu EVVO v Moravskoslezském kraji.

Škola získala na dva roky mezinárodní titul Ekoškola.

2010

V rámci EVVO se pracuje na projektu „Tajemství lesů odhaleno“.

Moravskoslezský kraj zahájil v červnu rozsáhlou rekonstrukci školní jídelny, která skončila v září. Díky této rekonstrukci, zahrnující např. výměnu ventilace, stavební úpravy kuchyně aj., splňuje školní jídelna všechny zákonné požadavky.

2012

Zřizovatel školy rozhodl u ukončení podpory oboru Gymnázium od 1. září 2013.

2016

Od 1. 9. 2016 platí původní název školy – Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského, Ostrava, příspěvková organizace.

Úspěšní absolventi

Josef Pecinovský (1964)

  • spisovatel science fiction a westernů
  • autor počítačových příruček
  • laureát Ceny Karla Čapka 1986 a 1987

Ing. Aleš Zedník, Ph.D. (1977)

  • primátor Ostravy v letech 2002–2006
  • honorární konzul Ruské federace

plk. Ing. Zdeněk Nytra (1980)

  • ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje
  • senátor Senátu Parlamentu České republiky

prof. Ing. Kamila Kočí, Ph.D. (1986)

  • absolventka oboru Technická analytická a fyzikální chemie na Fakultě chemického inženýrství, VŠCHT Praha (Ing.)
  • absolventka programu Procesní inženýrství, obor Chemická metalurgie na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství, VŠB-TUO (Ph.D.)
  • absolventka oboru Chemická metalurgie na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství, VŠB-TUO (doc.)
  • jmenována profesorem oboru Ochrana životního prostředí na Hornicko-geologické fakultě, VŠB-TUO (prof.)
  • profesorka na Institutu environmentálních technologií, VŠB-TUO

RNDr. David Friedecký, Ph.D. (1994)

  • absolvent oboru Analytická chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci
  • vedoucí Laboratoře dědičných metabolických poruch Fakultní nemocnice v Olomouci
  • vědecký pracovník Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  • autor více než 44 vědeckých publikací
  • člen České společnosti chemické, České společnosti klinické chemie a Society for the Study of Inborn Errors of Metabolism

RNDr. Petr Tarkowski, Ph.D. (1994)

  • absolvent oboru Analytická chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (Mgr.)
  • absolvent oboru Botanika na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (Ph.D.)
  • absolvent oboru Biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (doc.)
  • docent na Katedře biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  • vedoucí Centrálních laboratoří a podpory výzkumu
  • autor více než 30 vědeckých publikací
  • člen České chemické společnosti, Spektroskopické společnosti Jana Marka Marci, České společnosti pro hmotnostní spektrometrii a Phytochemical Society of Europe

Mgr. Danuše Tarkowská, Ph.D. (1994)

  • absolventka oboru Analytická chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (Mgr.)
  • absolventka oboru Botanika na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (Ph.D.)
  • odborná asistentka Laboratoře růstových regulátorů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  • autorka více než 30 vědeckých publikací
  • členka České chemické společnosti, Spektroskopické společnosti Jana Marka Marci, České společnosti pro hmotnostní spektrometrii a Phytochemical Society of Europe

Josef Lukáš (1995)

  • skialpinista, sjel jako první na světě K2 na lyžích

Kamil Godula, Ph.D. (1996)

  • vědecký pracovník Lawrence Berkeley National Laboratory
  • laureát ceny Alfred Bader Fellow in Organic Chemistry 2001–2002
  • laureát ceny Jack Miller Award for Excellence in Teaching 2003

Petra Němcová (1997)

  • světová topmodelka
  • zakladatelka nadace Happy Hearts Fund

Ing. Roman Nebel (2010)

  • 1. místo v krajském kole Chemické olympiády kategorie E (2007/2008)
  • 3. místo v celostátním kole Chemické olympiády kategorie E (2007/2008)
  • 1. místo v krajském kole Chemické olympiády kategorie B (2008/2009)
  • 2. místo v celostátním kole Chemické olympiády kategorie E (2008/2009)
  • Nejúspěšnější žák středních škol v Moravskoslezském kraji (2008/2009)

Absolvoval odbornou středoškolskou praxi v Praze na Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR, zaměřené na přípravu nanočástic materiálů pro elektrokatalýzu a jejich charakterizaci pomocí elektronového mikroskopu. Přednášel na Krajském odborném soustředění chemiků v Bystřici nad Olší 11. 8. 2009 (přednáška na téma „Odměrná analýza – volumetrie“) a 10. 8. 2010 (přednáška na téma „Základní laboratorní operace“). Náhradník české reprezentace na mezinárodní soutěži Grand Prix Chemique 2009.

Mgr. Vojtěch Kundrát (2011)

  • vítěz soutěže České hlavičky 2010 (kategorie Genus)
  • vítěz soutěže Chytrá řešení pro životní prostředí 2011
  • laureát ceny Učené společnosti České republiky 2011
  • 3. místo na 32. ročníku Celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti (obor chemie)
  • Nejúspěšnější žák středních škol v Moravskoslezském kraji (2009/2010)

Titul Česká hlavička získal za práci na téma Syntéza vysoce substituovaných derivátů kyseliny kynurenové jako dále použitelných stavebních kamenů na výstavbu kombinatoriálních knihoven. Díky tomuto ocenění navázal spolupráci se zahraničními pracovišti v USA, zvláště s Washingtonskou univerzitou v Seattlu, kde po vykonání maturitní zkoušky nastoupí na několikaměsíční stáž a bude se zabývat tematikou výzkumu v oblasti hmotnostní spektrometrie.

Jeho další studium a aktivity v oblasti výzkumu ovšem směřují do brněnských Loschmidtových laboratoří při Masarykově univerzitě, konkrétně do výzkumné skupiny prof. Damborského, která se věnuje biotechnologickému výzkumu. Právě zde totiž vznikla jeho nejnovější, zatím poslední vědecká práce s názvem Enzymatické odbourávání halogenovaných polutantů za pomoci haloalkan dehalogenáz. S touto prací zvítězil v soutěži Chytrá řešení pro životní prostředí a získal 100 000 Kč na praktickou realizaci svého projektu.

Kromě toho je už zapojen do práce ve třech špičkových výzkumných ústavech v České republice, a to v pražském Agipenexu, pak v soukromé firmě zabývající se zakázkovým výzkumem, pro niž vypracoval nový postup na syntézu derivátů kyseliny kynurenové, a v Ústavu organické chemie při VŠCHT v Praze, kde se na výzkumné stáži začlenil do týmu doc. Kvíčaly. Zabývá se také biotechnologiemi na Ústavu experimentální biologie při Masarykově univerzitě, kde ve spolupráci s Loschmidtovými laboratořemi vynalezl novou metodu syntézy primárních alkoholů. Zde skloubil svůj dlouholetý zájem o environmentální témata se zkušenostmi z oblasti organické syntézy a analytické chemie. Vznikla tak nová technologie na čištění odpadních vod od haloorganických polutantů.

Vladimír Maryška (2011)

  • vítěz krajského kola Středoškolské odborné činnosti (2008/2009)
  • autor vítězného příspěvku na Středoškolské politologické konferenci (2009/2010)
  • 2. místo v soutěži Chytrá řešení pro životní prostředí 2011

Stejně výjimečný je svými výsledky a přístupem ke studiu Vladimír Maryška. Během svého studia na střední škole získal řadu ocenění v různých soutěžích. Byl hostem vědeckých či univerzitních konferencí, na nichž sbíral úspěchy v podobě ocenění, zároveň tak reprezentoval svou SŠ i Moravskoslezský kraj. Úspěchy, jichž Vladimír Maryška během čtyř let svého studia dosáhl, podtrhuje fakt, že několik projektů, na kterých se podílel, nebo jsou jeho původním návrhem, mělo zahraniční i mezinárodní pole působnosti.

Zřejmě nejvýznamnější ocenění získal Vladimír v roce 2011, a to 2. Místo v soutěži „Chytrá řešení“ vyhlášené Ministerstvem životního prostředí České republiky za práci na téma Návrhy inovací v odpadovém hospodářství plastů. Tato práce byla vyhlášena i jako „Nápad roku“. Dalším úspěchem je 1. cena v projektu společnosti EUTIS – „Rozhoduj o Evropě“, která nabídla i možnost studijní cesty do Bruselu. V této souvislosti byl pozván na recepci Úřadu vlády České republiky.

Vladimír Maryška se pravidelně zúčastňoval Pražského studentského summitu, v jeho rámci i recepce na Egyptské ambasádě v Praze, v Centru OSN v Praze a také recepce v rezidenci primátora hlavního města Prahy.

Mezi úspěšné zahraniční projekty Vladimíra patří i stáž na Gazi University v Turecku, během níž tam přednesl svůj referát o českém školství. Na podzim roku 2009 byl pozván jako přednášející na první Středoškolskou politologickou konferenci uskutečněnou pod záštitou doc. PhDr. Lebedy, PhD. S příspěvkem „Vývoj komunistického mládežnického hnutí po r. 1989 ČR a ČSFR“ a tento příspěvek získal první místo. Se stejnou prací se roku 2010 v celostátní přehlídce SOČ umístil na šestém místě a byl pozván na třídenní konferenci EU-week-end.

Ve středoškolské odborné činnosti to však nebyl jeho první úspěch, již v roce 2009 získal společně s Vojtěchem Kundrátem 1. místo v krajském kole SOČ za projekt na téma „Ekologická reportáž z bývalého závodu Ostramo Vlček“. S touto prací se zúčastňoval řady konferencí: Celostátní ekologické konference pořádané Ministerstvem školství ČR, Krajské ekologické konference, Konference koordinátorů EVVO, Krajské konference parlamentu dětí a mládeže a školní ekologické konference. V rámci tohoto projektu také vznikla návaznost na projekt s podobnou tématikou, a to „Řešení ekologické katastrofy“, s níž se Vladimír v soutěži ABB pro středoškolské studenty umístil na 4. místě , účastni se Technického fóra 2010.

odpovídá: Ing. Radim Vajda